Yo monsters! :)

Dneska začínáme úplně novou, trochu kratší sérii, která je zároveň poslední spoluautorskou povídkou Ivanitko & Smajli, vznikla již před dlouhou dobou, cca v roce 2015/2016 a doufáme, že se vám bude líbit, převážně se odehrává v prostředí, které vám bude určitě blízké, ale zároveň má jeden silný fantasy prvek a koneckonců i jistý nádech komedie :D

Jinak po jejím ukončení je možné, že opět zůstanou jako vydávací dny pouze úterky a soboty, nemáme s Daenerys ještě tolik povídek v zásobě, ale každopádně se můžete těšit již minimálně na šest dokončených sérií. Teď si ovšem užijte Tajemství minulosti, které se určitě bude líbit hlavně těm, kteří byli nadšení z Kořenů rodu.

 

Žánr: AU, lehce fantasy

Autor: Ivanitko & Smajli

Pairing: MadaSasu

Vedlejší pár: KakaIru

Varování: yaoi (18+)

Obsah: Sasuke a Madara spolu už nějakou dobu chodí a jejich vztah až na drobné rodinné neshody výborně funguje. Sasuke se chystá na školní stáž do archeologického naleziště. Ke svému překvapení však zjistí, že se v rámci exkurze vydá daleko... mnohem dál, než si vůbec uměl představit. Do minulosti.

 

 

Dny už začínaly být horké a zvěstovaly novinu, že co nevidět začne léto v plném proudu. Nicméně škola ještě své studenty dusila ve třídách a letos měla v plánu některé studenty poslat na stáže. Nejinak to bylo i v Sasukeho třídě. Všichni jeli do nějakého zajímavého archeologického naleziště a museli se rozdělit do tří skupinek.

Byl den před odjezdem a Madara sledoval mladíka, jak si balí věci. „Opravdu tam jedete na čtrnáct dní?“ zeptal se poněkud otráveně. Měl Sasukeho rád u sebe. Byl by nejraději, kdyby s ním bydlel pořád, ale Fugaku stále jejich vztah nemohl skousnout a dost skřípal zuby. Přesto všechno ho měl u sebe často o víkendech. „Kdybych měl čas, tak bych možná jel s tebou. Přece jenom jsem nedaleko od těch vykopávek vyrůstal.“

.

„To zrovna,“ odfrkl si Sasuke a ze seznamu si přibalil baterku. Zvláštní, že ještě na střední škole dostávali papíry, kde bylo napsáno, co musí mít povinně s sebou. Uff, snad je to všechno. Zkusmo potěžkal cestovní tašku, to šlo, daleko se s tím snad vláčet nebudou, mají mít ubytování v nějakém penzionu. Následně se otočil ke svému strýci a zazubil se na něj: „To bych vypadal pěkně pitomě, kdybych s sebou měl rodinný doprovod jak malý harant, co to sám nevydrží.“ Dokázal si spočítat, co nejvíc Madaru štve – celých čtrnáct dní celibátu pro něj byla zřejmě stejně tak myslitelná představa jako čtrnáct dní bez kafe.

.

„Tak já bych ti za zadkem nestál,“ odtušil Madara a poplácal na pelest vedle sebe, „vždycky bych se jenom přišel kouknout, jak se máš… nebo jsem se mohl přihlásit jako vedoucí. Nevzali by mě?“ Počkal, než k němu mladík přisedne a měl v plánu se se synovcem pořádně rozloučit.

.

„Tebe? V žádným případě. Možná ještě tak leda jako zdravotního bratra, pokud jsi Kabutovi odkoukal něco pod rukama,“ zasmál se a nechal se obejmout silnými pažemi. Byl si jistý, že i jemu se bude stýskat, ale dva týdny to přežije. Náhodou se docela těšil, klukům se určitě podaří zase propašovat nějaký chlast.

.

„Tak první pomoc bych možná zvládl,“ políbil Sasukeho do vlasů a svalil se do postele. Tím samozřejmě stáhl mladíka s sebou. Od Kabuta toho nemohl mnoho odkoukat. Jeho osobní doktor k němu docházel jen velmi zřídka. To už častěji spolu chodili na skleničku něčeho dobrého. Madara byl zdravý jako řípa. „Je doma někdo?“

.

„Jo,“ odtušil Sasuke trošku zákeřně, aby viděl, jak se po Madarově tváři rozlilo zklamání, než dodal: „Shiro leží v chodbě. Má od otce nakázáno kousnout tě do prdele, jestli se mě jenom dotkneš jinak než v rodinném smyslu.“ Shiro byl jejich pes, nádherný chundelatý čau-čau s úžasně přátelskou povahou. Momentálně to kromě nich byl jediný obyvatel domu, protože Sasukeho rodiče byli v práci a Itachi na přednáškách.

.

„Ty jeden malej uličníku! Za to tě potrestám!“ vyhrožoval ďábelsky Madara a začal synovce pořádně lechtat všude, kde dosáhl. Chvíli ho trápil, než uvěznil ty jeho pacičky ve svém sevření. „Měl bych ti naplácat na holou, takhle to určitě Fugaku neřekl.“ On jeho bratr toho většinou moc neřekl. Sice poprvé, když se dozvěděl o jejich vztahu, tak schytal jednu do nosu, ale od té doby si naštěstí vystačil jen se slovními půtkami.

.

Sasuke ještě pořád lapal po dechu a oči měl vlhké od slz, které mu smíchy vhrkly. Ten hajzlík dobře znal jeho slabiny a uměl je využívat. „Na-náhodou řekl,“ triumfoval ovšem poté, „když jsem mu ráno oznamoval, že se stavíš. Jenom bručel, ale pak jsem ho slyšel z chodby, kde říkal Shirovi přesně tohle, přísahám.“ Rodinné sešlosti se v poslední době odehrávaly poněkud v napětí, ale Sasuke doufal, že se to časem zlepší, byly to zatím jen tři měsíce, co jim to přiznali.

.

„To mi teda bratříček přeje pěkný věci,“ ušklíbl se Madara, „ale Shiro je za dveřmi, tudíž na tebe můžu beztrestně sahat.“ Vjel mladíkovi pod tričko, kde cítil tu příjemnou hebkou kůži. „Když spolu nebudeme takovou dobu, bylo by docela fajn se teď pěkně pomuchlovat do zásoby. Co na to říkáš?“

.

„Věřil bys, že mě od tebe ten návrh vůbec, ale vůbec nepřekvapuje?“ uculil se mladší Uchiha a jedním prstem objel kontury Madarových rtů, načež přimhouřil oči: „Řekni, kolikrát si to budeš za tu dobu dělat sám nebo budeš prznit moje trička, nadrženče?“ Věděl, že to trošku přehání, ale na svůj věk měl jeho strýc neobvyklé libido. Pomalu větší než on v sedmnácti.

.

„Jestli si budu z osamocení představovat, jak mi sténáš v posteli a nedočkavě se mi vybízíš, tak to tipuju na každý den,“ zaculil se Madara a zalechtalo ho v podbřišku, když si vzpomněl, jak řádili o víkendu v posteli. „Proto v zájmu svého zdraví se tě musím teď nabažit co nejvíc.“ Zcela bez váhání zajel mladíkovi do rozkroku.

.

Sasuke vypískl, jak rychle se od vršku dostal Madara do slabin a navíc se mu okamžitě začal dobývat do kalhot. „Počkej, neměli bysme… nech toho… aaah, strejdo, ty seš hroznej!“ obvinil Sasuke svého staršího příbuzného, když se mu podařilo rozepnout mu poklopec a najít si zábavu v jeho klíně. Místo toho, aby se však bránil, sevřel v hrsti pramen dlouhých černých vlasů a mírným tahem donutil Madaru naklonit se k němu blíž, aby mohl uchvátit jeho rty jen pro sebe.

.

Starší Uchiha se nevzpíral a ochotně se přiklonil ke rtům, které ho očekávaly. Byly jako vždy hebké a poddajné. Jako jeho sametové povlečení, které si koupil minulý měsíc a královsky se v něm o Sasukeho postaral. Třikrát ho nechal vzrušit až skoro k vrcholu, ale ani jednou ho nenechal pořádně udělat. Stáhl mladíkovi kalhoty ještě o kus níž, aby měl dostatek prostoru k manévrování.

.

Krátkovlasý mladík se ochotně nadzvedl, ještě sice nebyl plně vzrušený, ale bylo mu jasné, že se o to Madara rychle postará. Horce a vášnivě se s ním líbal, měl vždycky tak teplá vlhká ústa, která ho přiváděla k šílenství, ať už ho připravovala o dech jako právě teď, nebo ho laskala i jinde… „Sundej to,“ zašeptal hříšně a potáhl za kravatu, kterou měl Madara uvázanou, přijel rovnou z práce, vzal si půlden volna.

.

Madara neváhal a jednou rukou se snažil vysvléct. Počínal si dost zbrkle, takže až se Sasukeho pomocí se postupně dostával z manažerského mundůru. Sundaná kravata ležela na posteli tak provokativně, že neváhal a uvázal ji synovci okolo hlavy, aby se na něho nemohl dívat. Něžně ho políbil na rty, než ho vzal znovu do ruky.

.

Sasuke nasucho polknul. Omezení nejdůležitějšího smyslu neměl moc rád, ale Madara naopak ano. Věděl, že mu to dává ten zvláštní pocit moci, který se mu prostě líbil, jakkoliv mu bylo jasné, že to nesmí přehánět, jako se to už jednou stalo. „S-strej-ghh,“ zasténal mladší Uchiha, když se jeho mužství ocitlo ve velké zkušené dlani. Poslepu zašátral tam, kde tušil strýcovu hruď.

.

Mladíkovy teplé dlaně hladily mužskou hruď a její majitel vtiskával hebké polibky na rozdychtěná ústa, tváře a pomalinku postupoval dolů. Přisál se k jedné z bradavek a zkušeně si s ní pohrával jazykem. „Jakpak to dneska budeš chtít? Zepředu nebo zezadu? Rychle či pomalu? Na koníčka nebo lotus?“ vyjmenovával různé polohy a trošku víc stiskl synovcovo ztopoření. Nebyli u něj doma, aby mohl použít svůj arzenál hraček a nejrůznějšího vybavení.

.

„Zepředu,“ vybral si Sasuke vzrušeně a dychtivě se vybídl proti Madarově ruce. Musel zavzdychat, jeho strýc se prostě v sexuální oblasti vyznal. Věděl, jak ho v okamžiku proměnit v nadrženou panenku, se kterou mohl snadno manipulovat. Na druhou stranu, nikdy ho nezkrotil úplně, v kterékoliv chvíli se mu mladík dokázal vzepřít, kdyby se mu to přestalo líbit. „A pomalu, šíleně pomalu,“ dodal provokativně, protože věděl, že toho Madara ve skutečnosti není schopen. Dokázal být opatrný, ze začátku, po jistém incidentu ještě víc, ale aby byla soulož s ním vyloženě pomalá, to nikdy.

.

„Jak si přeješ,“ odtušil starší Uchiha s prohnaným úšklebkem a zpomalil svoji ruku na mladíkově ztopoření. Také s líbání jeho těla si dával na čas. A když už měl tolik času, tak hladil jeho vnitřní stranu stehen, kde neopomněl jakoby náhodně přejet po jeho šourku. Téměř u kořene penisu vytvářel pusou na kůži podtlak a dělal synovci malá razítka, než se zeptal: „Ještě stále pomalu?“ provokativně olízl naběhlý žalud.

.

Sasuke se svíjel slastí jako žížala a byl rád, že má zavázané jenom oči a ne ruce, protože to by bylo ještě horší. Takhle aspoň mohl vjet Madarovi do vlasů a několikrát se pokusit ho přinutit, aby přestal s touhle příšernou taktikou, která naprosto podkopávala jeho původní snahu strýce popíchnout. Když to nepomáhalo, obtočil prsty kolem vlastní erekce a začal se divoce honit sám, kromě stenů však držel jazyk za zuby. Prostě nesmí povolit, nesmí říct, že to chce rychle a dravě, i když měl dojem, že přesně po tom začíná toužit.

.

Madara se s ním nepáral a jeho ruce odstrčil pryč. „Ještě jednou na sebe sáhneš a kousnu tě,“ vyhrožoval, když se dal do pomalého lízání jednoho roztouženého orgánu. Rukou si ho přidržoval a jazykem kmital na spodní citlivější straně. Dvě drobné kulky se v jeho ruce staly příjemnou hračkou, která zvyšovala mladíkovu rozkoš. „Já vím, že to chceš,“ zavrněl starší muž a olíznutou špičkou zlomyslně pofoukal, „co si takhle říct o to, co bys chtěl.“

.

Mladší Uchiha byl na pokraji sebeovládání. Možná, že kdyby mu nebylo sedmnáct a necloumaly s ním hormony, byl by vydržel odolávat déle, ale takhle to prostě nešlo. „Proboha, vykuř mě, jinak mi praskne péro!“ zakňoural roztouženě, „lízej a saj, masíruj mi koule, ale do háje, dělej, nebo si to půjdu rozdat vedle se sousedem!“ No, to by asi nebylo úplně to nejlepší, za souseda měli pěkného bručouna, ale v téhle chvíli by snad ošukal i vchod do včelího úlu.

.

Starší muž se tlumeně rozchechtal, jak mladíkovi ruply nervy. Dělal tohle rád a schválně. Bez otálení pojmul to rozpálené přirození do úst a začal ho v pravidelném tempu pěkně zpracovávat. Přece by nenechal to pískle, aby šlo vedle ke Kakuzovi. Byla to hodně vtipná představa, ale nehodlal vůbec nic riskovat.

.

Krátkovlasý chlapec hlasitě zasténal úlevou, že je jeho chloubě konečně věnována taková péče, jakou potřebovala. „Ano… aaah, přesně takhle… nghh, bože…“ ventiloval pravidelně svou rozkoš hlasovými projevy. Docela rád by se Madary taky dotýkal, jenže v téhle chvíli dosáhl tak leda na jeho hlavu, a ta se zrovna tak úžasně činila, že ji radši nerozptyloval.

.

Madara rozhodně neměl v plánu dotáhnout kouření až do konce. Přesto se snažil Sasukeho co nejvíc vyburcovat a téměř před koncem se odtáhl a odrazil jeho ruku, která chtěla dokonat jeho dílo. „Ještě ne, pískle, musíš chvíli vydržet.“ V cuku letu ze sebe stáhl kalhoty a ze skříňky vytáhl známou tubu s gelem. Nebylo času, byl nadržený jako plemenný hřebec a ve styku mu bránila jen nepřipravená dírka.

.

Sasuke zoufale zakňučel, to snad ne, už byl tak blízko… „Počkej, neříkal jsi jenom pomuchlovat?“ zeptal se omámeně, když zaslechl známé klapnutí víčka, „ale no tak, strejdo, budu muset zejtra celý den sedět v autobuse…“ Nenápadně posunoval pravou dlaň zpátky do svého klína, ne najednou, ale plíživě, jako by doufal, že si toho takhle Madara nevšimne. Jenže už skoro byl, zbývalo tak málo…

.

„Znáš mě přece. Kolikrát jsem svoje slovo v tomhle smyslu dodržel?“ uculil se Madara a tu ručku plíživku kousl do prstu. „A neboj, autobusy mají dobrý polstrování, to není jako školní židle. Navíc slibuju, že si to rozdáme jen jednou.“ S pořádnou dávkou gelu začal prznit otvůrek, který poctí svou návštěvou. Samozřejmě taky donesl zajímavý dárek na jeho výlet.

.

„To mě teda uklidnilo,“ odfrkl si Sasuke, ale víc roztáhl stehna, aby měl Madara lepší přístup. „Ghh!“ procedil mezi zuby, jak ho strýcův ukazováček začal s mučivou obscénností šukat do dírky, která byla tolik let všem takovým počinům zapovězená. „Víš, co by mě zajímalo?“ vydechl s tím, jak křivil tvář slastí, „jestli jsi byl taky takový hřebec, když ti bylo jako mně.“

.

„Ten největší,“ odtušil Madara, který poslouchal na půl ucha. Zrovna se plně soustředil na roztahování toho zakázaného místečka. Přidal další prst a nedočkavostí je roztahoval od sebe, a kdyby mohl, tak už jde na to hned teď. Jenže to by možná bylo to poslední, co by v tomhle životě udělal.

.

„Agh! Uuuh,“ cedil mladík mezi zuby, jak Madarovy prsty pořádně dávaly zabrat jeho svěrači a to ještě věděl, že ta namáhavější část ještě přijde. Nejenže se dychtivostí a silou podobal strýc hřebci, ony i jisté jeho rozměry byly dost nadprůměrné. Koňské ne, ale poprvé měl dojem, že snad umře. A jednou o tom byl dost přesvědčený.

.

Starší Uchiha si počítal pečlivě, důkladně a co nejrychleji. Uvnitř neopomíjel sem tam podráždit prostatu, aby z toho měl mladík i nějaké potěšení. Uznal, že už by to stačilo, a potřel si vlastní ztopoření a chvíli se honil, aby byl pořádně tvrdý a průrazný. Napasoval se synovci mezi nohy a špičkou okusil ten hříšný otvůrek.

.

Sasuke si přitáhl kolena k tělu, čímž vyšpulil zadek asi tak nejvíc, jak to v téhle poloze šlo, a preventivně se kousnul do rtu, když se do něj Madara začal tlačit. Byl tak velký a tvrdý! Aby si vybral aspoň malou pomstu, našel poslepu strýcovu paži a sevřel ji. Podle síly stisku a toho, jak silně do něj zatínal nehty, mohl jeho partner soudit, jak na tom mladík zrovna je. Občas pak vypadal, jako by měl doma kočku, jaké měl škrábance.

.

Madara toho využíval a snažil se podle toho korigovat svoji rychlost průniku. „Jak můžeš být tak úzký,“ zavzdychal někde v půlce procesu. Sasuke už měl sedmnáct a pořád byl těsný jako nějaké mládě. V životě nešukal nikoho těsnějšího. S tlumeným sténáním si probojovával cestičku dovnitř.

.

To byla upřímně řečeno pro Sasukeho taky záhada vzhledem k tomu, že Madara jeho zadku nikdy nedával na dlouho pokoj. Zřejmě měly jeho svaly nějakou urychlenou regeneraci, ale po každém vpádu se zase stáhl, jako by k ničemu nedošlo. „Asi tak jako ty můžeš mít v kalhotách takovýho hroznýše… au! Kurva, neříkej, že ještě nejseš celej… bože, ghhh… já tě za tohle jednou uškrtím,“ ulevoval si Sasuke občasným klením a drtil Madarovu paži, až měl dojem, že bude mít starší Uchiha modřiny, „po kom máš takový péro?! Po dědovi?!“

.

„Už jsem uvnitř,“ zahlásil Madara a viděl, jak si mladík viditelně oddechl. Hladil ho po bocích, než ho začal znovu honit. Mimoto se natáhl k jeho pootevřeným ústům. Zcela jistě bylo třeba konejšivého polibku na uklidněnou. „Až to půjde tak řekni,“ broukl a tím mladíkovi naznačil, že opravdu počká.

.

Mladší Uchiha si nějakou dobu uvykal na to roztažení, bylo to jako mít v zadku nacpanou pěkně našlapanou salátovou okurku, ale taky moc dobře věděl, jak se veškerá počáteční bolest velmi brzy dokáže změnit na slast, obzvlášť když se Madarova ruka tak činila. „Dobrý,“ broukl asi po minutě, když měl dojem, že je připravený to pořádně rozjet.

.

Starší Uchiha se kousíček stáhl a přirazil. Postupoval pomalu, a jakmile viděl, že to jde dobře a Sasuke se nesvíjí bolestí, tak zrychlil. Tohle už začínalo být živočišnější a vzrušivější pro obě strany. Tlumeně vzdychal a sténal, jak se prodíral tím drobným otvorem. Něco mu chybělo ke štěstí. Dvě tmavé tůně, které ho pohlcovaly do své bezedností a lačnily po dalších neřestech. Sundal Sasukemu kravatu.

.

Sasuke nejprve dezorientovaně zamrkal, jak ho po těch dvaceti minutách ve tmě oslepilo světlo, ale rychle si zvyknul a zaměřil svůj pohled na Madaru. V jeho velkých očích, které barvou připomínaly oblohu za novoluní, to zaplálo divokostí. Pootevřené rty, které byly pod přívalem krve sytě rudé, se co chvíli zformovaly do slastného stenu a krátkovlasý mladík se pánví začal vybízet proti svému staršímu milenci.

.

Madara tonul v hluboké černi Sasukeho očí a nechal se jí jímat a podvědomě se snažil splnit to divoké přání, které v nich vyčetl. Šukal mladíka tak, až pokoj rezonoval pod jejich slastnými výkřiky vášně. Shiro za dveřmi měl zřejmě uši v pozoru a zkoumal, jestli jeho milovanému páníčkovi někdo neubližuje.

.

Zrovna když byli v nejlepším, a Shiro škrábal zoufale na dveře, zaslechl Sasuke vzdáleně parkující auto před domem. Bylo mu jasné, kdo jediný jezdí z jejich užší rodiny do práce autem… dokonce někdy se sirénou. „Ahh! Ježiši! To je táta! Strejdo, přestaň… aaah…“ pokoušel se vykroutit z vášnivého spojení, i když každá jeho buňka proti tomu protestovala.

.

„Kašli na to,“ procedil Madara mezi zuby, „teď nemůžu přestat. Musíš se udělat dřív než Fugaku dojde.“ V návaznosti na to zrychlil na maximum a zběsile mladíka honil, aby se co nejrychleji udělal. Bylo to tak žhavé, že úplně cítil kapičky potu, které mu stékaly po skráni.

.

Nebylo to zase tak těžké splnit vzhledem k tomu, jak dravě a nenasytně si právě užívali. Vždycky se podivoval rychlosti, kterou jeho nejstarší příbuzný dokázal vyvinout, když do něj tak bušil. Nedalo se to prostě vydržet. Sasuke se pod Madarou vzepjal jako bujný hřebec a vykřikl rozkoší, že to snad musel slyšet i Fugaku, který procházel po zahradní pěšince do domu. Mezi jejich horkými zpocenými těly se rozlila kluzká mléčná tekutina.

.

Starší Uchiha ještě pokračoval v přírazech. Mladík pod ním zmoženě ležel a on ještě prznil jeho tělo svými dravými přírazy. Tlumeně vykřikl do propocené kůže synovce a udělal se dovnitř. Zachvátil ho mravenčivý pocit absolutního blaha. Jen stěží se držel na rukou, aby chlapce pod sebou nezavalil.

.

Fugaku nenadšeně shledal, že u chodníku parkuje i známé černé BMW. Jako by to nemohl bez jeho syna chvíli vydržet! Když mířil zarputile do domu, upoutal ho výkřik, který se k němu vzdáleně donesl a ve kterém poznal Sasukeho hlas. Že by spolu…?! Ne, ne, při sexu přece takhle člověk nekřičí, to nebyl sten a určitě by to nebylo tak hlasité. Madara mu musel něco udělat, stejně jako tenkrát! Rozběhl se do baráčku a chvilku zápolil se zámkem, než se mu podařilo odemknout. Nezouval se, ani si nesvlékal uniformu, rovnou to vzal po dvou schodech do patra, odkud už ho vítal Shirův štěkot.

Sasuke se ještě vznášel někde na růžovém obláčku, ze kterého ho zpátky na zem dostal zvuk dupajícího člověka na schodech. „Proboha, ne! Slez ze mě, slyšíš?! Strejdo! Nemůže nás tu takhle najít… ghhh…“ začal panikařit, ale Madara byl na jeho vkus nepatřičně v klidu.

.

Nejstarší Uchiha to popravdě bral spíše jako srandu a dobrou záminku, jak poškádlit, či spíše nasrat, bratra. Zcela ležérně se z mladíka odkulil a ten se hned cudně přikryl alespoň polštářkem. V tu chvíli vrazil policejní náčelník do pokoje. „Ahoj, Fugaku,“ zaculil se na něj Madara a hned musel odolávat nátlaku psího miláčka, který byl šťastný, že může konečně za nimi.

.

„Ahoj, tati,“ pípl Sasuke a pokoušel se na rtech vykouzlit něco podobného úsměvu, i když to spíš připomínalo tetanovou křeč, „nejsi tu nějak brzo? Už mám sbaleno, dáme si kafe?“

Fugaku trošku připomínal chameleona, jak zdařile měnil barvu ve tváři od rudého až po fialový odstín, přes pískovou a nakonec byl jeho obličej skoro bílý. Namířil roztřeseným prstem na Madaru. „Ty… ty przniteli! Úchyle! Shiro, sežer ho! Trhej!“

.

Shiro byl dobře vycvičený. Ostatně Fugaku by v domě nedovolil neposlušného rozjíveného psa, ale Madara pro něho byl součást rodiny, a proto na něj útočil něžným způsobem. Mimoto vážil třicet kilo a dokázal v mžiku přišpendlit Madaru k posteli a vehementně mu lízat obličej, sic se Uchiha bránil. „Shiro, dost… slyšíš? Fugaku, zavolej ho, nebo mě ulíže k smrti.“

.

Fugaku se k tomu vůbec neměl. Když mu o svém vztahu nedávali důkazy, byl schopný ho se skřípáním zubů tiše trpět, i když se mu to vůbec nelíbilo, ale tohle na něj bylo silné kafe. Místo aby šel pomoct svému bratrovi, tak vyhnal svého syna z postele, chytil ho za paži a postrčil ke dveřím. „Mazej do sprchy a koukej se důkladně vydrbat, nebo ti dám takových pár facek, žes to ještě nezažil!“ pohrozil mu a na cestu mu ještě naložil pár na holou. Jakmile mladík zmizel z pokoje, obrátil se s rukama v bok ke svému sourozenci. „Shiro, k noze!“ přikázal psovi, který poslušně přiběhl. Madara vypadal jako rozcuchané černé kuře s celým obličejem oslintaným. „Řekl jsem, že v mým domě žádný perverznosti provozovat nebudeš!“

.

„Však jsem tu taky žádný nedělal,“ bránil se Madara a otíral si obličej do nezasažených míst na ruce. Bude se muset pořádně umýt. Vypadalo to však, že svou odpovědí spíš bratra popudil. „Fugaku, já jsem s ním fakt nic perverzního nedělal. Jenom jsme normálně šukali. Kdybych ho tu svazoval nebo mu lízal dirku, tak neřeknu ani půl slova, ale jenom jsme si to normálně rozdali. Na tom přece není nic špatnýho. Tvůj syn je v pubertě, potřebuje se odreagovat.“ Vypadalo to, že s dalším vysvětlením taky moc neuspěl.

.

Fugaku zalapal po dechu. Málem ho složila myšlenka, že tyhle perverznosti, které mu Madara předestřel, taky někdy dělají. „Na šukání mezi dvěma chlapama není nic perverzního?! Pokud se Sasuke potřebuje odreagovat, vezmu ho zase na střelnici nebo může dělat nějakej sport,“ odsekl. Jeho mladší syn vykazoval mnohem větší zájem o jeho povolání než Itachi, rád s ním chodil na střelnici, kde ho nechával někdy střílet, i když se to nesmělo, a plánoval, že mu zařídí zbrojní průkaz, až mu bude osmnáct. Ostatně, jeho samotného svrběla ruka, když už by Madaru nemohl zastřelit, aspoň se mu hrozně chtělo ho fláknout pažbou po hlavě.

.

„Jasně, samozřejmě ti nebráním,“ zvedl starší Uchiha ruce v gestu bezbrannosti. „Myslím si, že to záleží na něm, jak chce trávit svůj čas.“ Madara se prohnaně usmál. Měl v plánu Fugaka ještě trochu poškádlit. „Třeba říkal, že by nejraději na žádnou stáž nešel, a kdybych se uvolnil z práce a byl tam s ním, tak by mu to vůbec nevadilo. Má to ale kluk odvahu. Čtrnáct dní prošukat, to už je výkon.“ Madarovi vůbec nevadilo, že je před svým bratrem úplně nahý, i přesto se necítil nijak ohroženě.

.

Policejní velitel měl dojem, že ho snad trefí šlak. Ten bastard jeho syna úplně totálně zkazil a ještě se culil, jako by to snad bylo v pořádku! Začínal mít dojem, že si z něj bratr schválně utahuje, což se mu vůbec nelíbilo. Zkřížil paže na prsou a přimhouřil oči, když vystřelil poslední dobře mířený náboj. Používal ho vždycky, když nutně potřeboval Madarovi setřít ten úsměv z tváře: „A když jsi mu tenkrát natrhl prdel, to jste taky šukali čtrnáct dní nebo jenom hodinu?!“ Věděl, že je to trošku nefér, protože toho Madara upřímně litoval, ale nedalo se, bylo to dobré střelivo.

.

Madarův spokojený úsměv poněkud opadl. Tohle byla rána pod pás. Byla to nehoda. Chtěl vyzkoušet nějaké praktiky z BDSM. Tudíž Sasuke dostal roubík a svázal ho, aby se jakože nemohl bránit. Všechno to bylo dobré do té chvíle, než do něj chtěl proniknout. Byl nadržený a netrpělivý, tudíž nepostupoval pomalu, ale zatlačil pořádně. Sasuke ho nemohl varovat, nemohl, chudinka, mluvit a on, než zjistil, že je něco špatně, tak ho natrhl. Litoval toho, i tak to mělo nemilé následky. Fugaku, když se to dozvěděl, tak ho málem zabil a měl přísný zákaz návštěv. Se Sasukem si to vyříkali, i tak notnou dobu měl synovec obavy a nedokázal se mu oddat jako předtím. „Ehm, byla to nehoda a teď jestli dovolíš, zajdu se umýt.“

.

„Jen přes mou mrtvolu!“ prskl Fugaku, „buď dole v prádelně nebo počkáš, až Sasuke skončí.“ Zlost už z něj ale částečně vyprchala, když si zchladil žáhu. Věděl, že je jeho syn s jeho bratrem šťastný a on si samozřejmě přál, aby byl šťastný, jen… to se musel zamilovat zrovna takhle zvrhle?! V duchu si vzpomněl, že jeho vlastní otec Tajima taky vždycky vyváděl, když ho načapal s Mikoto. Ne že by jejich vztahu bránil, ale byl ještě staromódní a snad by býval nejradši, kdyby měl s Mikoto sex až po svatbě.

Unaveně si protřel oči, přejel Madaru ještě jedním pohledem, přičemž se kysele zašklebil, když sklouzl i do jeho klína, a obrátil se k odchodu. „Shiro, pojď, budeš hlídat u dveří koupelny,“ pobídl věrného strážce a navzdory tomu, že neměl rád přílišnou změkčilost ve vztahu ke zvířatům, mu podrbal uši. Pes kňučel štěstím, pán domu ho hladil málokdy. „Jestli za Sasukem strčíš jen nos, utrhnu ti hlavu!“ zavolal ještě z chodby, než začal scházet po schodech, ale už v tom nebyla taková přísnost.