Lekce pokory - 1. kapitola
Milí čtenáři!
Minulý týden dramaticky skončila Cesta pomsty a nyní vám s Daenerys představíme další dílo z naší dílny, tentokrát asi jen pro některé z vás. Opět to měla být původně jenom krátká jednorázovka, ale trošku se nám to natáhlo, takže i když je to v podstatě PWP, není to úplně vhodné dát vám sem v jednom kuse :D Bude to tedy kratší kapitolovka zvrhlého rázu, ale nebojte, i když bude zaměřená na BDSM hrátky, není to žádný násilný rejp. Po jisté úvaze jsme se rozhodly, že úterní vydávání povídek necháme páru MadaSasu, protože je to v současnéd době (a vlastně už pár let) náš nejoblíbenější pairing, a proto na něj píšeme nejvíce fanfikcí, a sobotní povídky budou zaměřené na jiný pár, aby si na své přišli i ti, kdo zrovna Madaru nemusí. A podobně bychom ještě rády rozdělily povídky tím stylem, že vždycky jedna z nich bude temnější/zvrhlejší a druhá třeba trošku oddechovější nebo "normálnější". Myslím si, že to takhle vůči čtenářům bude nejspravedlivější a snad se nám povede to takto dodržovat :D Mimochodem do konce dalšího období KSP zbývají ještě 3 měsíce, takže se snažte, jeden z vás pak získá povídku na přání a také nějaké symbolické i nesymbolické hmotné ceny! 3:)
Každopádně už nebudu zdržovat a vy se můžete - pokud chcete - pustit do tohoto vzrušujícího, i když poněkud perverzního čtení :D
Žánr: AU, PWP
Autor: Daenerys & Smajli
Pairing: MadaSasu
Varování: yaoi (18+), BDSM
Obsah: Sasuke má krátce po škole, ale navzdory vystudovanému titulu ho ubíjí velmi neuspokojivá práce, navíc mizerně placená. Opravdu by si potřeboval přivydělat a nečekaně se mu naskytne velmi kontroverzní nabídka, která ho však donutí zajít za jediným člověkem, který by ho na ni mohl... připravit.
1. kapitola
Prostorná místnost osvětlená měkkým žlutým světlem byla prostoupená směsicí veselých hlasů a všeobecného ruchu pátečního večera. Příjemný podnik nedaleko centra možná nepraskal ve švech, ale většina dřevěných stolů i míst u baru byla obsazená více či méně přiopilými lidmi, kteří s půllitry zlatavého moku oslavovali konec pracovního týdne nebo zkrátka jen to, že jsou naživu. Číšnice se oháněly, aby nikomu nechybělo alkoholické palivo, a sem tam se zastavily i na kus řeči s veselými zákazníky.
V jednom ze zadních koutů, který byl poněkud vzdálený od hlavního dění, seděli i dva mladíci, na pohled tak dvacetiletí, které tu člověk mohl zahlédnout poměrně často. Minimálně zhruba každý druhý páteční večer. Ten první, s o poznání veselejší náladou, měl světlé vlasy ostříhané na mikádo a podbarvené světle modrou barvou, zatímco druhý, který na jeho veselí reagoval poněkud skoupě, byl černovlasý s delšími prameny, které mu vepředu rámovaly souměrný obličej, a vzadu se třepily do prapodivných bodlinek.
„Úsměv, vole, máš před sebou volnej víkend,“ dloubnul Suigetsu do svého společníka a blaženě si loknul studeného piva.
„Jo, to jo,“ povzdechl si jeho tmavovlasý kamarád, jehož tvář byla i přes poněkud zdrbaný výraz pozoruhodně pohledná, mladík měl velké a uhrančivé temné oči, které dokázaly zaujmout jak svou závratnou hloubkou, tak i něžnou laní velikostí. Kdekdo by možná mohl hádat, že by se dobře uživil ve světě showbyznysu, pokud ne jako herec, tak alespoň jako model do časopisů nebo klidně i na přehlídková mola. Ale nebylo tomu tak. Ve skutečnosti právě jeho práce – první zaměstnání po škole vůbec – byla tím důvodem, proč byl jeho krásný obličej zatažený jako bouřkové mraky.
„Jenže jenom dva dny a pak se zase musím vrátit do toho blbince… je to tam tak hrozně deprimující, dělám pořád dokola to samý, furt ty stejný formuláře, stejný problémy, stejný lidi…“ postěžoval si Sasuke Uchiha, který měl sice titul z vysoké školy, ekonomické fakulty, a přesto byla momentální situace na trhu práce tak bídná, že se stěží po několika zoufalých měsících uchytil nikoliv v nějakém marketingu, ale jako pouhý nižší úředník v administrativě. Pro mladíka plného ideálů snad nebylo nic víc ubíjejícího. A to si představoval zářivou budoucnost v nějaké soukromé firmě, kde by někdo ocenil jeho talent, a přitom byl jen jeden z mnoha a mnoha uchazečů bez pořádné praxe, o kterého nikdo nestál.
„No jo, já vím, ale makat se musí,“ prohodil jeho modrovlasý společník, který se svým kamarádem docela soucítil, protože jeho by práce v kanclu taky ubíjela k smrti, „měls jít se mnou pracovat do akvaristiky. Sice žádný kariérní vyhlídky nebo povýšení, ale zato je to fakt sranda. Když se teda nemusíš mile usmívat na nevychovaný blbečky, který obsluhuješ.“ On sám měl bakaláře ze zemědělky a hned po škole šel pracovat do obchodu, který vlastnil jeho strýc. Možná to nebylo nějaký terno, ale jemu to tak vyhovovalo. Rozhodně se zatím nikam výš nehrnul.
„Nebo co nějaká modelingová agentura, o tebe by se určitě porvali,“ poukázal na to, že jeho spolužák ze střední školy byl vždycky trochu „playboy“ a každá holka se za ním třikrát otočila.
„Hmm, no já nevím, ani si nejsem jistej, jestli někde na tohle vypisujou nějaký castingy,“ povzdechl si Sasuke, který popravdě z vidiny, že by si měl vydělávat vlastním tělem, taky nebyl úplně odvařený. Navíc si nedovedl představit reakci svého otce, kdyby se objevil někde u dálnice na billboardu nebo tak. „I když připouštím, že bych tam měl asi lepší prachy,“ dodal potom kysele a důkladně si loknul vychlazené dvanáctky, „ta almužna, za jakou makám teď, je vážně směšná… tak nějak sotva uhradím všechny nutný výdaje, ale nic nedokážu ušetřit. Je to prostě od výplaty k výplatě. Jenže najít si nějakou druhou práci… už takhle těžko stíhám všechno, co potřebuju, ale aby to za něco stálo, to bych musel na vedlejšák dělat spoustu hodin, to bych fakt nedal.“ Po vysoké se rozhodl osamostatnit a pronajímal si malý byteček na okraji města, pouhé 1+1. Sice rodiče ho z jejich rodného hnízda nevyháněli, a když už se rozhodl, asi by jim nevadilo ho finančně ještě nějakou chvíli podporovat, ale… na to byl příliš hrdý.
„Hehe, a víš že mi teď někdo nabízel dost slušnej přivýdělek pro hezký mladý kluky?“ nadhodil Suigetsu ze srandy, když si vzpomněl na jedno nedávné setkání nebo spíš inzerát, „práce na pár hodin o víkendu a dost velký bonusy, když se člověk líbí, ale… já na to jaksi neměl správný zaměření. Tebe by ale určitě vzali.“ Původně si myslel, že je to jenom nějaký spam, ale když trochu ze zvědavosti zapátral, zjistil, že se jedná o skutečnou a seriózní firmu, která jen… natáčela velmi neortodoxní filmy.
„Fakt? Myslíš práce v nějaký reklamní kampani nebo tak? Nebo dělat někde nějakej kompars u filmu?“ chytil se toho nadějně Sasuke, který opravdu sháněl cokoliv, co by mu úplně nevysálo veškerý zbývající volný čas a přitom by si mohl něco přivydělat. Dokonce už přemýšlel i o takových věcech, jako bylo třeba doučování, ale na to neměl zrovna školu. I když třeba cizí jazyky by určitě zvládnul. Pořád by mu to bylo každopádně milejší než někde za pokladnou v McDonaldu nebo u podobných řetězců.
Světlovlasý mladík překvapeně zamrkal. Vlastně nečekal, že by se toho Sasuke chytil, ale když mu vlastně ani nevysvětlil, o co jde… „Hm, ani to, ani to… spíš hledají někoho do hlavní role,“ ušklíbnul se na něj šibalsky a loknul si piva, „ta agentura produkuje filmy, který jsi určitě sjížděl po nocích celý svoje dospívání… a nejspíš je sjíždíš i teď.“ Byl zvědavý, jestli mu dojde, na co naráží, protože jako jeho nejlepší kamarád už samozřejmě pár let věděl, že Uchiha tak nějak… neparkuje v holčičí garáži.
„Cože? Myslíš nějaký marvelovky?“ podivil se Sasuke upřímně, protože to bylo to první, co ho při té definici napadlo, ale nebyl žádný hlupák – z toho, jak významně se na něj Suigetsu vzápětí zašklebil a nadzvednul obočí, mu to docvaklo. „To si děláš prdel!“ zalapal po dechu napůl pobouřeně, napůl ohromeně, „jak ses k něčemu takovýmu proboha dostal?!“ Jeho kamarád nikdy nenaznačil sebemenší zájem o tenhle… lechtivý průmysl, tedy možná jen jako konzument. Ale to bylo ostatně v jejich věku celkem normální.
„Jak? No normálně,“ uchechtnul se Suigetsu, „šel jsem po náplavce, jak byl ten festival… a nějakej frajer, co tam rozdával letáky, mi jeden vrazil. Psali tam něco v tom smyslu, že hledají hezký mladý kluky na přivýdělek, což mi přišlo trochu divný, tak jsem si doma tu společnost ze zvědavosti vyhledal… a co čert nechtěl, byl to casting na gay porno.“ On by do toho rozhodně nešel, už jenom proto, že byl přesvědčený heterák, ale nečekal ani, že by to Sasukeho nějak zaujalo. Jen si na to vzpomněl a připadalo mu to docela vtipný.
„Ty kráso, tak to je síla,“ poznamenal Sasuke se smíchem a zavrtěl nevěřícně hlavou, „a že takhle za bílýho dne, co? Se divím, že jim to prošlo. Hrát v pornu… to je teda úlet.“ Nikdy by nad ničím takovým ani neuvažoval, sex byl pro něj velmi intimní záležitost, i když byla pravda, že teď zrovna žádného přítele neměl. Ale i tak. K něčemu takovému by se nesnížil.
Znovu si loknul piva, i když tentokrát zamyšleněji než předtím. Nemohl si pomoct, trochu mu to vrtalo hlavou. „A jen tak pro zajímavost… kolik že to nabízejí?“ nadhodil ledabyle.
„Hm, to už si přesně nepamatuju,“ prohodil Suigetsu nezaujatě a trochu zapátral v paměti, „myslím, že tam bylo něco, jako že záleží na určitý scéně, ale minimálně nějakých deset tisíc za natáčecí den… což je pro někoho jako my asi docela ranec, ale že bych se kvůli tomu musel nechat vojet do prdele… asi to přenechám jiným.“ Nemyslel to vůči svému kamarádovi nijak urážlivě, neměl s jeho orientací či… sexuálními preferencemi problém, ale sám by do toho rozhodně nešel. Leda by neměl jinou možnost.
„Jo, máš pravdu, je to úplná hloupost,“ přitakal Sasuke, i když musel připustit, že deset tisíc bylo dost peněz a vydělat si je za pár hodin… Jenže si nedokázal představit, že by musel něco takového dělat před kamerou, s lidmi, kteří by ho u toho pozorovali. Takové věci přece vždy probíhaly jen mezi dvěma partnery, navíc nebyl úplně zastáncem sexu bez lásky. Bylo to takové odosobněné, třebaže chápal, že bez lidí, kteří by to preferovali, by občas nevznikaly… ehm… zajímavé materiály. Ale on k takovým přece nepatřil.
„Zas na druhou stranu…“ ušklíbnul se světlovlasý mladík významně a dlouze si loknul, „by to určitě byla víc vzrušující práce než nějaká úředničina… If you know what I mean, hehe. A alespoň bys zjistil, jaká temná zákoutí skrývá porno průmysl, kdo tohle může říct?“ I když některé věci byly asi docela známé, měl za to, že by Sasuke získal spoustu zajímavých historek, o které by se pak mohl podělit. To neznělo špatně.
„Hahaha, děsně vtipnej,“ ocenil Sasuke spolužákův postřeh, „fakt nestojím o to, aby na mě čuměly stovky lidí, jak s někým šoustám. Dovedeš si představit tu ostudu, kdyby to viděl někdo známej? Nedejbože můj fotr, ten by mě roztrhnul jako hada.“ Děsně by se styděl, ne že by se za svoje tělo styděl, ale... no, taky nebyl zrovna exhibicionista. I když, kdyby nabízeli třeba dvojnásobek té částky... ne, nad tím přece nemůže reálně uvažovat.
„Myslíš, že tvůj fotřík po nocích kouká na gay porno?“ uchechtnul se Suigetsu pochybovačně, protože i když Fugaka Uchihu potkal jenom párkrát, tohle bylo dost mimo realitu, „a i kdyby jo, stejně by tě s tím nemohl konfrontovat, páč by to na sebe prásknul. A to platí i o většině ostatních. Když si to spočítáš, za jeden den by sis vydělal skoro víc než za dva týdny v tý tvý na hovno práci, ne?“ Vlastně ani nevěděl, proč to před Sasukem obhajuje, ale ta představa mu připadala hrozně vtipná. Ale i výhodná, tak co.
„No, to jako jo, no...“ pokrčil mladý Uchiha rameny. Byl to dobrý kšeft, v pornoprůmyslu se asi točily dost velké peníze, ale... Přece se neprodá za deset tisíc! Nicméně byla pravda, že představa otce, že by se k tomu snímku někdy dostal, byla minimálně velmi nepravděpodobná. Ale náhoda je blbec. „Co kdyby to tátovi někdo řekl zprostředkovaně?“ nadhodil s obavami, „ještě tak kdyby to třeba bylo... já nevím, se škraboškama na obličeji, aby se nedala stoprocentně určit totožnost, tak možná, ale takhle...“ Těžko říct, jestli by trvali na ukazování tváře.
„Já ti nevím…“ namítnul jeho světlovlasý kamarád znovu, jako by na sebe přebral roli obhájce tohoto filmového průmyslu, „když si vezmeš, kolik takovejch videí na internetu je a v kolika by ses objevil ty… jak velká šance je, že nějakej tvůj známej by narazil zrovna na to jedno video, kde je vidět tvůj obličej… hehe a zadek? Navíc co je komu do toho, jak se rozhodneš vydělat si prachy, když to není nic nezákonnýho, ne?“ Haha, už viděl, jak se totálně ztřískají na nějaké oslavě narozenin nebo tak něco a schválně budou hledat Sasukeho film.
Sasuke si pomalu olízl rty. No, zas na druhou stranu by se mu ty peníze vážně dost hodily. Jeho práce byla vážně za ubohou almužnu a on nechtěl zažít to ponížení, že by musel přijít za svými rodiči a škemrat o peníze, když se tak moc chtěl za každou cenu osamostatnit. Ne že by mu je nedali, ale... Co byla pro jeho hrdost horší rána?
„No, možná bych tam mohl třeba jen napsat... zeptat se na detaily,“ pravil poněkud přiškrceně a raději si lokl na osvěžení piva. Třeba by mu byli ochotní vyjít v něčem vstříc... koneckonců když už sháněli kluky na ulici, to na tom asi museli být hodně bídně. Nebo byla poptávka po amatérských hercích.
„Vidíš, to je slovo do pranice!“ zasmál se Suigetsu a spiklenecky na svého kamaráda zamrkal. Byl docela dost zvědavý, jestli do toho Uchiha vážně půjde, protože to by bylo něco. „Počkej, mám dojem, že jsem si to vyfotil,“ ujišťoval ho hned vzápětí a vyhrabal mobil, na který pořídil snímek toho prapodivného inzerátu, „najdi si ty stránky a napiš jim, mají tam vyvěšený kontakt… hele, když se z tebe stane hvězda, že ti budu moct dělat agenta?“
„Jseš blbec,“ začervenal se mírně mladý Uchiha, který si nebyl jistý, jestli dělá dobře, když si ten kontakt opsal. Ale nic přece nebylo jisté, jen se může podívat, to ještě neznamenalo, že do toho doopravdy půjde. A pokud ano, tak jenom za jistých podmínek... Bože, ale bylo to teda bláznivé. Raději pak už následně odvedl řeč na jiné téma, aby odpoutal Suigetsovu pozornost od toho, že nad tím vážně uvažuje. Třeba to za střízliva bude vidět taky úplně jinak.
Oba kamarádi strávili v hospodě ještě nějaký čas a zkonzumovali více piva, než možná měli, ale na druhou stranu byl pátek a dospělí už také dávno byli, takže nebyl důvod, proč si to neužít. Suigetsu do Sasukeho možná ještě chvíli šťouchal, ale nakonec prodiskutovali všechno možné i nemožné, včetně práce, nových známostí nebo společných přátel, než krátce před zavíračkou zaplatili a odpotáceli se na zastávku hromadné dopravy. Jen byla škoda, že část soboty budou možná vyspávat následky dnešního večera.
***
Jakmile se Sasuke z toho víkendu trochu vzpamatoval a nastoupil hned v pondělí ráno do práce, znovu na něj to úmorné prostředí nějak padlo a on téměř upadl do deprese, zvlášť když projel několik dalších webů s nabídkami práce, kde nebylo absolutně nic pro jeho zaměření. Bůhví jak dlouho tu zkysne.
Ze zoufalství nakonec dost váhavě najel i na stránky té erotické společnosti, kterou mu doporučil Suigetsu. No, ty nabídky tam byly... velmi slušně placené. Pořád se mu do toho ale nechtělo. Nakonec tam napsal e-mail s jistými otázkami, které ho napadly už v té hospodě, načež připojil i svou fotku.
Odpověď od inkriminované společnosti na sebe nenechala dlouho čekat, zřejmě proto, že si u nich zájemci zrovna dveře nepodávali, i když by to pochopitelně nepřiznali. Člověk podepsaný jako asistent produkce byl překvapivě svolný k vyjednávání, až to Sasukeho skoro zaskočilo. V emailu konstatoval, že standardní podmínky a honorář nemůže měnit, protože je daný, nicméně pokud by si to Uchiha přál, můžou mu vyhovět ohledně platu i zakrytí obličeje tím, že místo jaksi standardního aktu by šlo o natáčení zaměřené na BDSM hrátky. To s sebou ale přinášelo jisté úskalí v tom, že v tomhle ohledu vyžadovali alespoň nějaké zkušenosti a pohodlí provozovat podobné hrátky před kamerou, což by koneckonců při samotném natáčení vyšlo najevo.
Sasuke nad tou nabídkou dlouho, předlouho přemýšlel. Zvlášť v práci, kde pořád dokola přepisoval ty samé formuláře, dával ta samá razítka, odpovídal stále na tytéž stupidní dotazy, které by si klienti snadno mohli dohledat na stránkách společnosti. Bylo to k uzoufání a musel uznat, že ta finanční nabídka za porno byla v případě BDSM zvlášť zajímavá, navíc by ho v masce nikdo nepoznal, nemusel by se bát, že by se to někdy někdo dozvěděl...
Otázka samozřejmě byla, jestli by takový druh sexu vůbec zvládnul. Nikdy to nezkoušel ani nevyhledával, jasně, věděl o co jde čistě teoreticky, ale v praxi... Musel by si to nejdřív s někým zkusit, jenže partnera momentálně neměl, na inzerát to bylo o hubu a objednat se k profesionálovi bylo drahé, potřeboval peníze vydělat, ne utrácet. Zapeklitá situace.
Ve skutečnosti ale znal osobně jednoho člověka, co měl podobné choutky... Jenže to by bylo ještě víc kontroverzní než samotné natáčení.
Agentura měla o Sasukeho velký zájem, proto mu ostatně nechali dost velkorysý čas na rozmyšlenou, ovšem s natáčením bylo potřeba v dohledné době začít a jeho deadline se pomalu, ale jistě blížil. Mladý Uchiha se musel rozhodnout a rozhodování to bylo zatraceně těžké, protože jediný člověk, který by mu mohl pomoct a na kterého se mohl v tomto smyslu obrátit, nebyl nikdo jiný než Madara Uchiha – Sasukeho strýc a majitel velmi úspěšné farmaceutické firmy, který se svým nekonvenčním zájmem před rodinou nikdy netajil – což mu pochopitelně věci dost ztěžovalo.
***
Sasuke seděl ve velkém luxusním obýváku svého strýce zařízeného tak, že v sobě snoubil moderní prvky s nádechem starobylé elegance. Většina nábytku i dekorací byla v černobílé barvě, Madara Uchiha neuznával přeplácanost a přílišné kombinování barev, výsledný efekt byl každopádně velmi efektní. Mladý Uchiha ho ovšem moc neocenil, jednak měl šanci si ho prohlédnout už mnohokrát, jednak se momentálně spíš tak jako nervózně potil, zatímco míchal v malém šálku vynikající kapučíno s kousky pistáciového posypu, které mu strýc na uvítanou umíchal, a poslouchal jeho zdvořilou konverzaci.
Madara Uchiha byl vysoký muž krátce po čtyřicítce se vzezřením uhlazeného businessmana, kterému věk navzdory všem domněnkám neubíral na atraktivitě. Naopak. Už od pohledu nijak nezapřel, že jsou s mladíkem jedna krev, ale rysy jeho tváře byly ostré a mužné, zatímco svaly rýsující se pod perfektně vyžehlenou košilí ještě podtrhovaly ten obraz alfa samce, kterým svítil na sto honů.
Měl husté vlasy havraní barvy, tolik typické pro jejich rodinu, které mu svou úctyhodnou délkou spadaly až po pás, a z mírně nadneseného úsměvu, kterým častoval svého synovce, se snad všem ženám podlamovala kolena. Byl uvolněný a nad věcí, jako by ho nic nedokázalo rozhodit, a Sasukeho očividné rozpaky si vysloveně užíval.
„Myslím, že bylo dost tlachání,“ zazněl jeho zvučný, nízko posazený hlas, jakmile si odbyli ty zdvořilé otázky na rodinu a práci, „z tvého telefonátu jsem nabyl dojmu, že ode mě něco potřebuješ.“ Ostatně byl stejně zvědavý jako zaskočený, když mu synovec zavolal a požádal ho o schůzku.
Krátkovlasý mladík se zhluboka nadechl. Jeho strýc byl kromě různých jiných vlastností i mimořádně inteligentní, ostatně kdyby ne, nikdy by se nedostal tak vysoko, aby vydělával závratné částky jakožto majitel a jednatel jedné z nejlépe prosperujících společností na trhu. Nebylo tudíž překvapením, že vycítil jeho rozpoložení, podobně jako dokázal odhadnout své konkurenty nebo obchodní partnery.
„Máš pravdu,“ přitakal Sasuke a odložil hrníček s výbornou kávou zpátky na miniaturní talířek. Udělal to mimo jiné i proto, že se mu trošičku třásly prsty, tak aby to nebylo tolik vidět. Popravdě řečeno měl dost problém se svému staršímu příbuznému podívat do očí, když ze sebe neochotně vymáčkl: „Totiž, naskytla se mi jistá… příležitost. Taková nabídka, hm… přivýdělku. Asi tušíš, že moje měsíční výplata není zrovna závratná, takže nad tím hodně uvažuju. Problém je v tom, že je to… abych tak řekl… velice kontroverzní záležitost a já bych si něco takového napřed potřeboval… vyzkoušet.“ Věděl, že Madara nemá moc rád, když chodí kolem horké kaše, ale tohle prostě nebylo něco, co mohl jenom tak vybalit.
Starší muž podle očekávání udiveně nadzvednul obočí. Sasuke se kroutil, jako by šlo o nějaké zločinné spiknutí, do kterého se chtěl zamotat. „Kontroverzní? Jak kontroverzní?“ zeptal se tak, že z toho šly jen těžko vyčíst nějaké emoce, „to chceš zařídit nějakou stáž nebo vykrást banku?“ To první by určitě zvládnul, dost možná i v jakékoliv firmě, kterou by si Sasuke vybral, protože za ta léta si v oboru udělal dost slušné jméno, ovšem co se týče toho druhého… radši by se držel v bezpečnějších vodách. Začínal byl upřímně napnutý, co z něj vlastně vyleze.
„Ne, nic takovýho,“ zavrtěl Sasuke rychle hlavou, aby vyvrátil Madarovy obavy, „nejde o nic nezákonnýho, spíš jen… hodně osobního. Dohodil mi to kámoš, dlouho jsem nad tím váhal a vlastně ještě pořád nejsem na sto procent rozhodnutý, ale…“ Mladší Uchiha se zhluboka nadechl a začal si s předstíranou zaujatostí prohlížet mramorování konferenčního stolku, který mezi nimi ležel jako taková jediná bariéra. „Jde prostě o účast v pornu. V gay pornu,“ vymáčkl ze sebe o mnoho tišeji než doposud, že ho skoro nebylo slyšet, „ale… má to totiž několik háčků.“
Na Madarově tváři jako na povel vykvetl nejdřív udivený, poté pobavený a nakonec vědoucí výraz, z nichž každý trval asi tak půl vteřiny, než se zase schoval za tou nedotknutelnou maskou trochu povýšeného aristokrata. Málokdy ho někdo dokázal překvapit, ale když už, tak to muselo stát za to.
„Vážně? To bych do tebe neřekl,“ prohodil pak, jako by nešlo o vůbec nic divného, a napil se z malého šálku se silným espressem, „a jaké to má háčky? A hlavně… co s tím mám co dělat já?“ Už nějakou dobu věděl, že je jeho synovec gay, jeho mladší bratr se totiž před pár lety náramně rozčiloval, že ho tím určitě nakazil, ale něco takového bylo jako rána z čistého nebe.
Sasuke se nepohodlně ošíval a nervózně poškubával za jednu z děr ve svých moderně roztrhaných tmavých džínsách, jen aby mohl předstírat, že něčemu věnuje pozornost, a nemusel se podívat staršímu Uchihovi do očí. Dobře si totiž uvědomoval, že to, co musel teď vyslovit, bylo tak nehorázné, že by ho Madara klidně mohl vynést v zubech. Měl strach, že to napráská Fugakovi, ale… přece by nebyl až taková svině, zvlášť když v tomhle byli na stejné lodi. Respektive tedy oba preferovali muže.
„Já… ehm… stanovil jsem si podmínku, že mi nesmí být vidět do obličeje. Nechci, aby někdo někdy věděl, že jsem něco takovýho dělal, a asi by mi i vyšli vstříc, ale… na oplátku to zkrátka musí být snímek s prvky sado maso. Jsi jediný, o kom vím, že s tím má zkušenosti,“ zamumlal odevzdaně.
Kdyby byl Madara o chlup upjatější nebo konzervativnější, dost možná by Sasukemu důrazně doporučil, aby dál nepokračoval a dal si odchod, ne-li by naplnil jeho nejhorší obavy a vyzvonil Fugakovi, čím si chce jeho synáček vydělat, ale… naštěstí pro něj takový nebyl. Vlastně asi neexistovala slova, která by se k Madarovi Uchihovi hodila méně, než právě tato, třebaže to věděl jen málokdo.
Opřel se lokty o stehna a dlaněmi si podepřel hlavu, čímž trochu vytvořil iluzi, že se k mladíkovi důvěrně naklání, než mu sebevědomým hlasem odvětil: „Takže jestli to chápu správně… chceš po mně, abych tě zaučil v trochu ostřejších hrátkách a naučil tě prodat svoje tělo před kamerou?“ Docela ho vyšokoval, to mu musel uznat… na druhou stranu nemohl říct, že by ho to nezaujalo.
„Ne, já přece neprodávám svoje tělo, ale… ehm… herecký talent!“ ohradil se okamžitě dle očekávání Sasuke a konečně ke staršímu Uchihovi zvedl oči, v nichž na rozdíl od té plaché laně před chvílí spíše zajiskřil dračí oheň – až do té doby, než si mladík uvědomil ten paradox. „No, možná trošku tam hraje roli i to tělo,“ přiznal nakonec se značnou neochotou, „ale je to dobře zaplacený a já prostě potřebuju prachy. Nechci natahovat ruku k našim, chci se uživit sám, jenže v týhle zatracený práci je to těžký. Je příšerná nejen svou náplní, ale i platem. Potřebuju něco bokem a tohle je… řešení. Neříkám, že se z toho stane pravidlo, je to jenom výjimka. Ale nikdy jsem to nedělal a potřebuju vědět, že… že to zvládnu. Jinak bych za tebou nepřišel.“ Mluvil hodně na rovinu, ale věděl, že strýc to má takhle nejradši.
Na tváři staršího Uchihy překvapivě nehrálo nějaké znechucení nebo nevíra, jak by asi reagovala většina ostatních lidí, ale tvářil se tak nějak… no, skoro až shovívavě.
„Chápu, nemusíš mi nic vysvětlovat nebo se obhajovat, nakonec máš zodpovědnost sám za sebe,“ ujistil ho, že okolnosti ho vlastně zas tak nezajímají, „ale překvapuje mě, že jdeš zrovna za mnou. Chápeš doufám, že kdybych na to přistoupil, byl bys přede mnou úplně nahý, nechal by sis dělat věci, který ti třeba nebudou úplně příjemný… a měl se mnou sex. S tím jseš v pohodě? A co teprve, až ti tohle bude dělat cizí chlap před očima deseti dalších…“ Říkal mu to takhle na rovinu schválně, protože jestli ho teď budou přepadat rozpaky, může svoji účast rovnou pustit. A taky si docela chtěl otestovat, co v tom pískleti vězí.
Sasukeho obličej roztomile zrudnul. Samozřejmě že tohle všechno se mu honilo hlavou už předtím, než sem šel, ale… vyslovené nahlas to znělo ještě desetkrát divněji! „Já jsem… neřekl, že musíme mít nutně sex,“ namítl přiškrceně a bylo vidět, že mu na čele div nehrají krůpěje smrtelného potu, „chci říct, já vím, jak probíhá sex mezi muži, měl jsem ho. Tohle není to, co od tebe potřebuju. Jen jsem myslel, že bys mi mohl… dát pár dobrých rad ohledně toho sado maso zaměření. Ukázal mi, co mě může čekat. Jasně jsem ale řekl, že půjdu jen do nějakých lehčích věcí, žádný jehly, propichování, pálení a tak. Každopádně chci vědět, do čeho bych šel, proto jsem tady.“ Pokud zvládne lekci se strýcem, snad ho to nějak psychicky připraví na to ostatní. Největší strach měl z toho, že bude mít před tolika lidmi takovou trému, že se mu ani nepostaví.
„Dobře, tak i když z toho vynecháme sex,“ zasmál se Madara krátce a snad poprvé se na Sasukeho zadíval trochu jinak než jako na synovce, „musíš počítat s tím, že něco takového ti asi těžko představím v několika teoretických přednáškách… a i kdybych to udělal, na placu by ti to stejně k ničemu nebylo. Nemám problém s tím dát ti lekci, koneckonců bys nebyl první, ale jedině… jak bych to řekl, se vším všudy.“ Vlastně ho to zaujalo víc, než by čekal… byl sice jeho synovec, ale i tak byl Sasuke nepopiratelně přitažlivý a jeho sbírce by dělal velkou čest. Samozřejmě za předpokladu, že by to zůstalo jejich malé tajemství.
Mladý Uchiha si pomalu olízl rty a musel si odhrnout pramínek delších předních vlasů za ucho, jak se mu zdálo, že je mu nějaké horko. Bože, tahle debata byla naprosto zvrácená. Zcela nepřípustná mezi strýcem a synovcem... a přesto byli tady. Musel se rozhodnout.
Jeho velké nádherné tmavé oči si pokradmu přeměřily dlouhovlasého Uchihu. No, nikdy nebyl úplně prototyp tradičního strýčka. Většinou měl hodně práce a držel se trochu zpátky, jejich vztah by označil spíš za zdvořilý než za vřelý. To věci trochu usnadňovalo, neměl k němu tak silné a hluboké rodinné city jako třeba... jako třeba ke svému bratrovi.
„Jenom pokud se to nikdo nikdy nedozví... Mimochodem, co přesně znamená to se vším všudy?“ upřesňoval si pro jistotu.
„V zásadě to, že zapomeneme na náš příbuzenský vztah,“ prohodil Madara a v jeho tmavých očích uhrančivého dravce se zablýsklo, „budu se tě dotýkat, budu vyžadovat nějakou disciplínu, budu po tobě chtít, aby ses zapojil… samozřejmě v rámci pravidel, která si dohodneme, jako bysme měli normální schůzku… tohohle typu. Ještě sis to nerozmyslel?“ Pravda, už to bylo dýl, co někoho přímo zaučoval, většinou měl spíš milence v tom tradičnějším slova smyslu, ale neměl nic proti. Když nad tím přemýšlel, byl na to zvědavý, protože tohle byla i na něj trochu sodoma. Ale nikdy neodmítnul zkusit něco nového.
„Tak…“ Sasuke se trochu nervózně zaculil, „v kterémkoliv momentu přece můžeme přestat, když mi to bude nepříjemný, ne?“ Nelíbilo se mu, co asi bude muset snášet, vlastně nikdy zrovna masochista nebyl, v jeho představách možná mohl dostat nahý pár na zadek, v tom měl z dětství celkem praxi, jeho otec byl zastánce „přiměřených“ fyzických trestů. Ne že by ho to vzrušovalo, ale to snad dokáže tu chvíli předstírat, proto byl tady, aby si to zkusil. Nebylo to přece o tom, že se se svým strýcem vyspí, protože kdyby jo, z každého dalšího rodinného setkání by to činilo mimořádně trapnou záležitost. No… to nejspíš bude i tak, ale to byla oběť, kterou musel podstoupit.
„Samozřejmě,“ přitakal Madara s mírným úsměvem a pohledem propaloval svého synovce jako tygr, který se chystá skolit mladého jelena. Jak rychle se dostali od nevinné rodinné návštěvy až po doučování v sexu… nedával to úplně najevo, ale začínal být příjemně zaujatý. Opřel se zpátky do kanape, jako by tím měl konverzaci za ukončenou, ale hned vzápětí svého synovce trochu popíchnul: „Myslím, že do koupelny tě nemusím navádět… až budeš hotový, můžeme začít.“ A to si původně myslel, že si to málo volna, které měl, užije o samotě. Pochopitelně si nestěžoval.
„Cože?! To... to jako hned teď?“ vyjevil se Sasuke, který sotva počítal s tím, že Madara tu záležitost přijme, natož že to bude chtít ihned realizovat. Nemohl se na to ani psychicky připravit... Hmm, jenže když nad tím tak uvažoval, možná by si to ještě pak rozmyslel. Snad toho nebude litovat.
Potíž s mladým Uchihou byla samozřejmě v tom, že byl po otci hrdé stvoření, a i když Fugaka Uchihu téměř bezmezně uznával, nebyl moc poddajný co se týkalo rozkazů. To byla ostatně jedna z věcí, kterou by asi potřeboval u svého strýce natrénovat. S povzdechem se tedy zvednul z pohovky.
Dlouhovlasý muž měl co dělat, aby se na jeho obličeji nerozlil vítězný úšklebek, ale nakonec to udržel pod kontrolou. Samozřejmě, že svého synovce trochu škádlil, ale jinak míval dost málo volna a v dohledné době by si na něj jiný čas nenašel, takže to bral i čistě prakticky.
„Ručník si vem, jaký chceš, čistý jsou ve skříňce u umyvadla… jo a vezmi to důkladně,“ zavolal na něj, když už byl Sasuke na půli cesty, a ignoroval to, jak se po něm podezřívavě otočil. Začínal v tom shledávat jisté potěšení. Sám zamířil do koupelny v patře, protože jeho dům byl dost velký na to, aby v něm mělo absolutní soukromí hned několik lidí, a v duchu přemýšlel, co si na svého synovce přichystá.
Sasuke cítil, jak mu stoupá do tváří znovu horkost. Přišel si tak nějak divně a nepatřičně, když u Madary v koupelně zapínal sprchu a svlékal se. Za normálních okolností by to nebylo nic až tak zvláštního, že se chce vysprchovat u svého strýce, ale v kontextu toho, co mělo následovat... Bože, je fakt úchyl. Snad si tohle zjištění nechá jeho strýc pro sebe.
Po krátkém zaváhání tedy vstoupil do sprchového koutu a příjemně vonícím mandlovým gelem si vydrhl každý kout na těle, včetně intimních partií a - s jistou trapnou neochotou - zadního těsného otvůrku. Ne že by snad měli mít sex, ale... pro jistotu.
Poté se důkladně osušil a vyfénoval si vlasy, než se zase oblékl a vrátil se do obývacího pokoje.
Nemáte oprávnění vkládat komentáře